© 2017, obec-rataje.eu

Rataje patřily od „nepaměti“ ke zdislavické farnosti. Po husitských válkách byla farností kališnickou. Po třicetileté válce řada farností osiřela, a to i v důsledku rekatolizačního úsilí Habsburků v jejich říši. Zřejmě nejstarší matriční záznamy, které obsahují i životní události obyvatel Rataj, se objevují až v roce  1648, tedy v době, kdy skončila třicetiletá válka (Vestfálským mírem 24. října 1648), jejímž výsledkem bylo mj. potvrzení Habsburků jako vládců českých zemí.

Nejstarší    zjištěný    záznam   o   křtu   v   Ratajích   je    o    narození    Pavla,   syna   Jana   Hureše   z   Rataj ,    ze    dne 27.   ledna   1648.       Kmotry   byli   Martin   Tkadlec   a   Jiřík   Pekař   z   Vlašim   a   také   Kateřina   Srbová   z   Rataj.      Zajímavostí je,   že   v   současné   době   žádný   nositel   příjmení   Hureš   v   Česku   není.   Je   patrné,   že   dalšími   jeho   modifikacemi   v Ratajích   byla   jména   Bureš   (např.   v   roce   1652   při   křtu   Evy),   Kureš   a   Bareš.   Pokud   je   tomu   skutečně   tak,   příjmení Bareš   je   v   současné   době   nejstarším   v   Ratajích.   V   každém   případě   již   o   několik   desetiletí   později   se   psaní   příjmení ustálilo právě ve variantě Bareš.

Druhý   nejstarší   nalezen   záznam   o   narození   v   Ratajích   je   z   11.   března   1648 ,   kdy   byl   pokřtěn   Ř ehoř,   syn   Jiříka Dvořáka    z    Rataj    a    jeho    manželky    Ludmily.        Jako    kmotři    byli    uvedeni    Jindřich    Klobása    z    Vlašimi,    Pavel Kladerubský   z   Valchy   a   Kateřina   Srbová   z   Rataj.      Dvořáci   podobně   jako   všichni   obyvatelé   Rataj   té   doby   byli poddanými   vlašimského   panství.   Na   čísle   popisném   1   se   „ u   Dvořáků “   říká   dodnes.   Současní   majitelé   usedlosti však   nemají   s   Dvořáky   nic   společného.   Když   Řehoř   v   roce   1702   zemřel,   přestože   měl   několik   synů,   vlašimská vrchnost   usadila   na   grunt   Jiřího   Šandu   ze   Řimovic,   protože   Řehořovi   synové   byli   příliš   malí   na   to,   aby   se   mohli   o grunt   starat.   Jejich   další   osud   není   známý,   nicméně   Jiřík   Šanda   po   řadu   let   vyplácel   dětem   i   sestrám   Řehoře Dvořáka   rentu.   V   různých   matričních   záznamech   figuruje   Jiřík   Šanda   pod   jménem   Dvořák,   což   může   být   na   první dojem    matoucí.    V    té    době    bylo    běžné,    že    muž,    který    se    přiženil    nebo    jinak    dostal    na    grunt,    přijal    jméno předchozích   hospodářů.   Jiřík   Šanda   alias   Dvořák    byl   v   Ratajích   rychtářem,   tj.   poddanským   správcem   jehož role byla jen vzdáleně podobná dnešnímu starostovi. Po roce 1750 se i on psal jen jako Šanda.

Třetím   křtem   v   Ratajích   z   roku   1648   je   záznam   z   20.   června   1648 ,   kdy   byla   pokřtěna   Anna,   dcera   Jakuba Šimků    (či   Šimka)   a   jeho   manželky   Kateřiny.   I   v   tomto   případě   byla   kmotrou   Kateřina   Srbová   z   Rataj   a   dále   Jiřík Pekař   z   Vlašimi   spolu   s   Kateřinou   Šandovou   také   z   Vlašimi.   Nad   rámec   uvedeného   se   patří   dodat,   že   s   dnešní rodinou   Srbových   v   Ratajích   to   jméno   nemá   souvislost,   alespoň   ne   přímou.   V   Berní   rule   z   roku   1654   byl   zapsán Jiřík   Srb   a   u   „Srbů“   se   říká   na   dnešní   usedlosti   č.p.   34.   Tehdejší   grunt   Srbů   byl   zcela   jistě   jinde,   na   sousední usedlosti č.p. 4. Původní Srbové v Ratajích vymizeli v prvních desetiletích 19. století.

© 2018, obec-rataje.eu