Rataje    byly    po    staleí    podanskou    obcí. Vícekrát   měnily   majitele,   ale   od   začátku 17.   století   byly   součástí   panství   Vlašim. Obyvatelé        byli        tedy        poddanými Aušperků.      Postupně   však   docházelo   k osamostatňování        některých    usedlostí. Jednou     zřejmě     prvních     svobodných usedlostí    byla    usedlost    “Na    Veselce”, která   sloužila   i   jako   zájezdní   hostinec. Nacházela       se       v       prostoru       dnešní usedlosti č.p. 19 (vlastník Josef Málek). Koncem         18.         století         došlo         k rozparcelování   ratajského   dvora    a jeho         rozdělení         mezi         osadníky. Dochovala    se    kniha    nově    vysazených chalupníků          na          rozparcelovaných dvorech   z   let   1795   až   1796.   Vedle   Rataj obsahovala      smluvní      dokumentaci      o parcelaci    dvorů    v    Bolině,    Zdislavicích, Dalkovicích,   Dubějovicích,   Malovidech, Postupicích a Řimovicích.

Ukázka z knihy smluv o parcelaci ratajského dvora - smlouva mezi vlašimskou vrchností a Jakubem Buchtákem (jeho pokrevními ná- sledníky jsou příslušníci rodiny Srbovy na č.p. 32).

Zajímavý je výčet jmen menších či větších hospodářů, kteří tehdy v Ratajích žili a tvrdě bojovali o obživu pro sebe a svou rodinu. Až na ojedinělé výjimky tehdejší příjmení v Ratajích nejsou. Některá jsou ale po více než dvě stovky let pevně vtisknuta do označení usedlostí, alespoň pro místní, bez ohledu na jejich dnešní vlastníky a jejich jména.  Na další straně jsou uvedeni osadníci, kteří se na parcelaci ratajského dvora podíleli.

Vlevo úvodní pasáže smlouvy s Františkem Bínou z Rataj