K HISTORII MLÝNA V RATAJÍCH
Na      Štěpánovském      potoce      pod      Ratajemi      se      nachází      romantická      zřícenina      kamenného      vodního      mlýna,     který   sloužil      svému      účelu      do      konce      druhé      světové      války.      Jeho      poslední      majitelé      se      odstěhovali     do  pohraničí   v  rámci osídlování území po odsunu českých Němců v roce 1945. Z      dostupných      pramenů      není      zřejmé,      kdy      přesně      mlýn      vznikl .      K      dispozici      jsou      však      prameny     geografické      a   genealogické         povahy,         které         přispívají         k         přesnější         dataci         zrodu         mlýna.         Je         jisté,         že        mlýn   ještě   neexistoval začátkem  40.  let  19.  století.  Na  mapách  stabilního  katastru  z  roku  1841  zakreslen  není.  Vodítkem  může  být číslování  domů  v  Ratajích.  Někdy  na  přelomu  50.  a  60.  let  19.  století  vznikl  v  Ratajích  dům  č.p.  51,  který vystavěl  Jan  Klika,  rodák  z  Rataj  3,  a  jeho  manželka  Františka  rodem  Formanová  z  Rataj  34.  Lze  se  domnívat, že mlýn se budoval někdy na začátku 60. let 19. století a dostal přiděleno č.p. 52.  Patrně      prvním      majitelem      či      jen      nájemcem      byla      rodina      Eimerova.      Antonín      Eimer ,      první      známý     ratajský      mlynář   byl      synem      tesařského      mistra      Josefa      Eimera      z      Libína      a      jeho      manželky      Marie      Peterové      z     Přeštic.   Antonínovou   mlynářskou      partnerkou      byla      Barbora      Veronika,      dcera      pražského      měšťana      Jana     Sommera      a      jeho      ženy      Alběty   rodem   Landrové,   taktéž   z   Prahy.   Bližší      osudy      této      rodiny      nejsou      známy.      V     Ratajích      se      jim      narodil      jen      jediný      jejich      potomek,      a      to      Antonín      Rudolf   Eimer      (*16.      dubna      1864).      Nikdo     z      členů      rodiny      v      ratajském      mlýně      nezemřel      a      není      známo,      kdy      ho      opustili.   V      každém      případě      je      rok     1864  nejpozdější  datum,  kdy  byl  mlýn  dostavěn.    Třetí      vojenské      mapování      prováděné   v   Čechách   v   letech   1877-79   již   mlýn   spolehlivě   do   map   zaznamenalo. Druhá      známá      rodina      ratajských      mlynářů      již      měla      vazbu      na      region      a      přímo      na      Rataje.            Nejpozději      od     konce   80.      let      19.      století      byl      mlynářem      Vojtěch      Hejný .      Narodil      se      ve      Vracovicích      jako      syn      Josefa     Hejného      rodem      z   Malovid      a      Barbory      rodem      Šindelářové      z      Vracovic      15.            Josef      byl      jejím      druhým      mužem.     Barbora      se      provdala   nejprve      za      Jakuba            Hrdinu      z      Vracovic      29      a      19.      listopadu      1849      se      jako      vdova     provdala      za      zmíněného      Josefa   Hejného.      Když      se      jim      narodil      syn      Vojtěch,      bylo      matce      už      přes     42      let.      Vojtěchovou      babičkou      byla      Anna,      dcera   Josefa   Bareše   z   Rataj   7,   která   se   provdala   za   Františka Hejného   z   Malovid   (sňatek   měli   r.   1813).   Vojtěch      Hejný      se      8.      února      1875      oženil      s      Františkou,      dcerou      Jana     Jenšíka      z      Rataj      19      (*14.6.1850).            Jenšíkové   přišli      do      Rataj      někdy      ve      40.      letech      19.      století,      když      zde     zakoupili      hospodskou      živnost      v      č.p.      19.      Rod      patřil      k   původně      šlechtickému      rodu      Jenšíků      z      Ježova,      kteří     se      postupným      rozvětvováním      a      rozmělňováním      majetku   stali      královskými      svobodníky.      Královským     svobodníkem  byl    i  Jan  Jenšík.    Anna,  další  dcera  Jana  Jenšíka  se provdala do Rataj 1 za Josefa Bezu.
© 2020, obec-rataje.eu
Další strana Další strana