RATAJŠTÍ MUŽI V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
Desetiletí před první světovou válku patřila mezi období hospodářské konjuktury, stability a relativní bezpečnosti. Zavraždění rakousko-uherského následníky trůnu a jeho manželky v Sarajevu koncem června 1914 změnilo osudy miliónů lidí v celé Evropě. Ratajští mladí muži, většinou sedláci nebo drobní řemeslníci, opustili svá hospodářství a dílny, aby se zapojili do vraždění svých stejně starých protějšků ze Srbska, Ruska a později Itálie, kteří se chovali stejně. Podle    ratajské    obecní    kroniky    byly    během    čtyř    let    povolány    k    vojenské    službě    desítky    vojáků    různého    věku. Kronika   uvádí   celkem   57   mužů,   což   je   samo   o   sobě   ohromující   číslo.   Zvláště   silně   se   to   projevilo   v   některých rodinách.   Tak   například   z   domu   č.p.   10   narukovali   bratři   Čeněk,   Josef,   Matěj   a   Jan   Forman.   Z   malé   usedlosti č.p.   30   pak   bratři   Josef,   František,   Štěpán   a   Antonín   Kulík.   Osm   ratajských   mužů   ve   válce   zahynulo   přímo   v   boji nebo   ne   následky   zranění.   Vedle   nich   ještě   další   čtyři,   kteří   měli   v   Ratajích   své   kořeny   a   domovské   právo.   Cílem tohoto pojednání je představit osudy vojáků tak, jak jsou alespoň trochu dostupné z pramenů. Deset   let   po   skončení   války   byl   v   Ratajích   slavnostně   odhalen   památník   padlých.   Je   na   něm   uvedeno   dvanáct jmen:   Josef   Gregor,   Antonín   Exner,      František   Lébl,   Antonín   Kakos,      Josef   Krch,   Matěj   Krejčí,      Rudolf   Balík, František Jenšík,  Antonín Kulík, Josef Šrankota, Václav Štěpánek a Antonín Vošický. 
Ratajší padlí uvedení na památníku v Ratajích
Josef Gregor 45 let padl, italská fronta  Byl ze všech zemřelých nejstarší. Narodil se 27.8.1872 ve Zdislavicích č.p. 12 Karlovi Gregorovi a Františce rodem  Kotové z Boliny.  Byl krejčím a dne 25. ledna 1898 se oženil s Barbarou, dcerou Josefa Hejného, tesaře z Rataj 31 a jeho manželky Anny rodem Zvárové z Rataj 15. Manželství zůstalo bezdětné. Padl 18. listopadu 1917 na italské frontě. Manželka Barbara ho přežila o desítky let a zemřela 14. května 1950 v Ratajích 41.
Antonín Exner Jediný,   o   němž   nejsou   žádné   informace.   Dle   katolické   matriky   v   Ratajích   žádní   toho   jména   nežili.   Ostatně   i Antonín měl v Ratajích jen domovské právo. Je jen spekulací, že mohl být židovského vyznání.
Další strana Další strana