© 2017, obec-rataje.eu
OBEC RATAJE - NEOFICIÁLNÍ STRÁNKY
NEJSTARŠÍ MATRIČNÍ ZÁZNAMY
Předchozí Předchozí
Pokud   jde   o   svatby,   27.   ledna   1653       se   v   Ratajích   oženil   Mikuláš   Houra ,   syn   zemřelého   Václava   Houry.   Za ženu   si   bral   Kateřinu,   dceru   zemřelého   Jana   Řezníka   ze   Sedmpan.   Družbou   byl   Matěj,   syn   Jana   Vnuka   z   Rataj. Družičkou   Rozina,   dcera   Václava   Pražáka   z   Černýše.   Manželům   se   do   roka,   21.   prosince   1653,   narodil   prvorozený syn   Tomáš.   Kmotrem   při   křtu   byl   Matěj   Vnuk   z   Rataj   a   Kateřina   Řezníková   ze   Sedmpan.   Příjmení   Houra   už   po staletí   v   Ratajích   není.   V   celém   Česku   se   dnes   vyskytuje   něco   přes   stovku   jeho   mužských   nositelů,   vedle   Prahy hlavně   na   Vlašimsku   a   Benešovsku.      Pro   zajímavost,   o   rok   později   se   27.   ledna   1654   se   ženil   Mikulášův   bratr Tomáš   a   za   manželku   si   vzal   vdovu   po   Janovi   Říhovi   z   Rataj   Marii.   Stejně   jako   Jakub   Šimek   či   Jiřík   Dvořák   i Mikuláš Houra je na záznamu ratajských sedláků v berní rule z roku 1654.
Dne   7.   února   1655    se   z   Rataj   do   Chlumu   vdala   Anna,   dcera   Jana   Hošty .   Manželem   se   stal   Václav   Zadák. Družičkou    na    této    svatbě    byly    Dorota    Vnuková    z    Rataj.    Jan    Hošta    byl    ratajský    sedlák,    stejně    jako    ostatní poddaným   vlašimského   panství.   Příjmení   Hošta   se   z   Rataj   vytratilo   do   konce   17.   století.   V   celém   Česku   dnes   žije asi 45 mužských nositelů tohoto jména (na Vlašimsku žádný).
Obecně   pro   Rataje   platí,   že   zde   nejsou   skutečně   staré   rody ,   které   se   objevují   v   prvních   matrikách,   jako   jsou např.    Čápové,    Lejčkové    či    Růžkové    v    Miřeticích    nebo    Martínkové    nebo    Ptáčkové    ve    Chmelné,    o    nichž    jsou záznamy   už   ze   16.   století,   a   na   rozdíl   od   ratajských   poddaných   patřili   mezi   svobodnické   rody.      Po   Bareších   jsou   v Ratajích   patrně   nejstarší   Formani,   kteří   se   v   Ratajích   objevili   „až“   v   18.   století.   Mezi   staré   rody   patřily   také Vnukovi,   vyskytující   se   v   průběhu   staletí   na   více   usedlostech,   poslední   mužský   nositel   tohoto   příjmení   zemřel   v Ratajích v době druhé světové války (č.p. 42).  
Řada   usedlostí   v   Ratajích   je   označena   po   svých   dávných   držitelů   (např.   Dvořák,   Houra,   Kubíček,   Harounek, Srb,   Bína,   Kureš ),   v   některých   případech   však   označením,   kdy   se   nositel   příjmení   v   Ratajích   ani   nevyskytoval (např. Horáček, Buchták, Jenata, Holub ).