RATAJŠTÍ MUŽI V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
Ratajší padlí uvedení na památníku v Ratajích
Matěj Krejčí
26 let
zemřel na následky zranění nebo nemoci, italská fronta
Narodil
se
24.2.1883
v
Ratajích
26
jako
syn
Karla
Krejčího
a
Marie
Srnové
z
Rataj
17.
Jeho
bratr
Karel
emigroval
do
USA.
Matěj
žil
ve
Vídni
a
spolupracoval
s
Josefem
Formanem,
rodákem
z
č.
10.
Před
válkou,
10.10.1909,
se
oženil
s
Františkou
Příkopovou
ve
Vídni
v
katedrále
sv.
Štěpána.
Dům
č.
26
v
Ratajích
koupila
rodina
Štěpánkova
z
Rataj
40.
Jeho
detailní
osudy
během
války
nejsou
známy.
V
každém
případě
zemřel
po
jejím
skončení.
Dle
databáze
VUA
Praha
zemřel
ve
svých
26
letech
na
následky
válečných
útrap
dne
12.
května
1919
ve
vojenské
nemocnici
v
Cardnei
(Itálie,
oblast
Milána),
tj.
na
italské
frontě.
Pohřben
měl
být
na
místním
hřbitově
v
Legnanu
(hrob č. 74).
Rudolf Balík
22 let
zemřel na následky zranění, ruská fronta
Narodil
se
28.3.1892
v
Ratajích
44
Františce,
dceři
Josefa
Kupsy,
domkáře
z
Rataj
44
a
Františky
rozené
Krejčí
z
Rataj
26.
Jako
otec
se
přihlásil
Josef
Balík,
pekař
z
Vlašimi
139,
syn
Antonína
Balíka
u
Vlašimi
139
a
Barbory
rozené
Vondráčkové
z
Vlašimi.
Vypátrat
jeho
osudy
bylo
velmi
složité,
ale
jako
nejpravděpodobnější
se
jeví
skutečnost,
že
byl
střelcem
pluku
zemských
střelců
č.
3
(Landesschützenregiment
Nr.),
tj.
kulometného
oddílu.
Tím
se
lišil
od
téměř
všech
ostatních
ratajských,
kteřá
rukovali
k
102.
pěšímu
nebo
28.
zeměbraneckému
pluku.
Válka
ho
zastihla
v
jeho
22
letech,
tj.
patrně
v
době
povinné
vojenské
služby,
ze
které
se
již
nevrátil.
Zemřel
na
následky
střelného
zranění
v
pevnostní
nemocnici
č.
8
v
Přemyšlu
(tehdy
součást
Rakousko-Uherské
Haliče.
Byl
pohřben
na
katolickém
hřbitově,
hrob
číslo
656.
Bitva
o
pevnost
Přemyšl
patřila
k
prvním
střetům
mezi
Rakousko-
Uherskem
a
Ruskem.
První
obležení
pevnosti
začalo
17.
září
1914,
podílelo
se
na
něm
zhruba
92
tisíc
ruských
vojáků.
Rusové
bezúspěšně
útočili
až
do
10.
října,
přičemž
bylo
zabito
přibližně
10
tisíc
ruských
a
4
tisíce
rakousko-
uherských
vojáků.
K
druhému
obležení
došlo
od
5.listopadu
1914.
Pevnost
se
ruské
armádě
dobýt
nepodařilo,
ovšem
posádka
čítající
110
tisíc
mužů
se
byla
nucena
22.
března
1915
vzdát
,
protože
jim
došlo
všechno
a
hlavně
jídlo.
V
tu
dobu
už
Rudolf
nežil.
Zemřel
asi
26.10.1914
nebo
o
den
později,
kdy
byl
pohřben.
Rakousko-uherská
správa
vydávala
seznamy
ztrát,
které
zejména
během
roku
1914
velmi
rostly.
Záznam
o
úmrtí
Rudolfa
lze,
jao
příklad, nalézt
zde.
Rudolf Balík