RATAJŠTÍ MUŽI V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
Desetiletí před první světovou válku patřila mezi období hospodářské konjuktury, stability a relativní bezpečnosti.
Zavraždění rakousko-uherského následníky trůnu a jeho manželky v Sarajevu koncem června 1914 změnilo osudy
miliónů lidí v celé Evropě. Ratajští mladí muži, většinou sedláci nebo drobní řemeslníci, opustili svá hospodářství
a dílny, aby se zapojili do vraždění svých stejně starých protějšků ze Srbska, Ruska a později Itálie, kteří se chovali
stejně.
Podle
ratajské
obecní
kroniky
byly
během
čtyř
let
povolány
k
vojenské
službě
desítky
vojáků
různého
věku.
Kronika
uvádí
celkem
57
mužů,
což
je
samo
o
sobě
ohromující
číslo.
Zvláště
silně
se
to
projevilo
v
některých
rodinách.
Tak
například
z
domu
č.p.
10
narukovali
bratři
Čeněk,
Josef,
Matěj
a
Jan
Forman.
Z
malé
usedlosti
č.p.
30
pak
bratři
Josef,
František,
Štěpán
a
Antonín
Kulík.
Osm
ratajských
mužů
ve
válce
zahynulo
přímo
v
boji
nebo
ne
následky
zranění.
Vedle
nich
ještě
další
čtyři,
kteří
měli
v
Ratajích
své
kořeny
a
domovské
právo.
Cílem
tohoto pojednání je představit osudy vojáků tak, jak jsou alespoň trochu dostupné z pramenů.
Deset
let
po
skončení
války
byl
v
Ratajích
slavnostně
odhalen
památník
padlých.
Je
na
něm
uvedeno
dvanáct
jmen:
Josef
Gregor,
Antonín
Exner,
František
Lébl,
Antonín
Kakos,
Josef
Krch,
Matěj
Krejčí,
Rudolf
Balík,
František Jenšík, Antonín Kulík, Josef Šrankota, Václav Štěpánek a Antonín Vošický.
Ratajší padlí uvedení na památníku v Ratajích
Josef Gregor
45 let
padl, italská fronta
Byl ze všech zemřelých nejstarší. Narodil se 27.8.1872 ve Zdislavicích č.p. 12 Karlovi Gregorovi a Františce rodem
Kotové z Boliny. Byl krejčím a dne 25. ledna 1898 se oženil s Barbarou, dcerou Josefa Hejného, tesaře z Rataj 31 a
jeho manželky Anny rodem Zvárové z Rataj 15. Manželství zůstalo bezdětné. Padl 18. listopadu 1917 na italské
frontě. Manželka Barbara ho přežila o desítky let a zemřela 14. května 1950 v Ratajích 41.
Antonín Exner
Jediný,
o
němž
nejsou
žádné
informace.
Dle
katolické
matriky
v
Ratajích
žádní
toho
jména
nežili.
Ostatně
i
Antonín měl v Ratajích jen domovské právo. Je jen spekulací, že mohl být židovského vyznání.