ZRANĚNÍ A ZAJATÍ

František    Zvára :    Ratajský    jmenovec    čs.    legionáře.    Narodil    se    v    Ratajích    v    roce    1893.    Bojoval    v    sestavě zeměbraneckého   pěšího   pluku   č.   28   a   asi   tak   na   přelomu   roku   1915   a   1916   byl   raněn   a   padl   na   ruské   frontě   do zajetí.      Podle   rakouského   výkazu   ztrát   č.   394   ze   17.3.1916   pobýval   v   nemocnici   č.   40   v   Tule   (Rusko,   asi   190   km   na   jih od Moskvy). František se v zajetí ze svého zranění zotavil a vrátil se domů.

HYMNA 102. PĚŠÍHO PLUKU Tam na břehu řeky Driny kde se stéká se Sávou tam ztratila země Česká mnohou hlavu předrahou. Osmého měsíce září to při slunci východu přes Drinu se brodí vojsko sto druhého praporu. Tam v tom poli kukuřičném zastaven náš postup byl tam nechal pluk stodruhý přemnoho svých mladých sil. Naše řady, jež prořídly, posily jsme čekali, pomoc nám však nepřichází na ústup jsme se dali. Ústup přes Drinu byl hrozný běda bylo podívat, jak počaly vlny dravé oběti své objímat.

Hrozný den osmého září zapsán v srdci vojínů, zanechal tam mnohý otec osiřelou rodinu. Až ty přijdeš náš příteli na tu drahou českou zem, vyřiď náš poslední pozdrav že již dřímou sladký sen. Kdo v ty kraje srbské přijdeš věnuj bratrům vzpomínku, na hrobě zde padlých Čechů pomodli se chvilinku. Až budete kamarádi chodit doma v civilu, věnujte nám též vzpomínku a kratinkou modlitbu.

Václav   Holakovský :   Narodil   se   v   Ratajích   v   roce   1886   a   žil   v   č.p.   31.   Bojoval   v   řadách   102.   pěšího   pluku.   Asi   v polovině   roku   1915   utrpěl   zranění   (výkaz   ztrát   č.   310   z   9.11.1915),   patrně   na   ruské   frontě .      Jestli   se   znovu   zapojil   do války není známo, v každém případě ji stejně jako jeho bratr Josef, člen legií, přežil.

Karel   Srna :   Pocházel   z   Rataj   č.p.   35   a   narodil   se   v roce   1889.   Peřd   vypuknutím   války   patřil   k   aktivním členům     ratajského     hasičského     sboru.     Do     války rukoval   hned   při   mobilizaci   27.   července   1914.   Podle rakouského   výkazu   utrpěl   ještě   v   roce   1914   v   bojích zranění.   Hospitalizován   byl   nejprve   v   Krakově,   poté v   pevnostní   nemocnici      Podgórze   (Polsko).   Později se   léčil   v   Praze   na   Hradčanech.   Válku   přežil   a   znovu se   zapojil   do   hasičského   života.   Záznamy   o   něm      v hasičských pramenech mizí koncem 20. let.