ZRANĚNÍ A ZAJATÍ

Antonín   Mareš :   Narodil   se   v   roce   1882   a   domovem   byl   v   Ratajích   č.p.   51.   V   rodné   vsi   působil   před   válkou   jako zástupce   velitele   ratajských   hasičů.   Do   války   se   zapojil   v   sestavě   zeměbraneckého   pěšího   pluku   č.   28.   Na   srbské frontě byl ještě na podzim 1914 zajat. Na rozdíl od rovněz zajatého Václava Štěpánka se z války vrátil domů.

František   Klika :   Narodil   se   v   roce   1888   a   pocházel   z   domu   č.p.   34   v   Ratajích.   Stejně   jako   jeho   soused   Antonín Mareš   či   Antonín   Vošický   byl   vyslán   na   srbskou   frontu   hned   začátkem   srpna   1914   v   rámci   102.   benešovského   pěšího pluku.   Patřil   mezi   první   raněné   ratajské   vojáky   ve   světové   válce.   Zpráva   o   jeho   zranění   doputovala   do   Rataj   už   12. srpna   1914.   Dle   rakouského   armádního   výkazu   zraněných   z   15.9.1914   utrpěl   průstřel   ruky   a   ze   Srbska   se   vrátil   do rezervní    vojenské    nemocnice    v    domácím    Benešově.    Měl    štěstí,    že    pro    něj    válka    skončila    velice    brzy.    Přes    toto povahou   lehčí   zranění   nebyl   již   do   konce   války   nasazen.   Ještě   během   ní,   v   roce   1917,   se   mu   v   Ratajích   narodil   syn František.

Vincenc   Forman :   Narodil   se   v   Ratajích   č.p.   10   dne   7.   června   1883   jako   nejstarší   syn   stejnojmenného   otce.   Dne   20. prosince   1914   byl   vojenskou   komisí   uznán   jako   schopný   vojenské   služby   a   narukoval   do   války.   Stejně   jako   mnozí další   Ratajáci   byl   nasazen   v   sestavě   102.   benešovského   pěšího   pluku.   Na   ruské   frontě   byl   zajat   stejně   jako   další   osoba s   domovským   právem   v   Ratajích,   Václavem   Bouškou   (nar.   1875).      Po   válce   se   vrátil   do   Rataj   a   12.   února   1920   se   ve Zdislavicích     před     knězem     Václavem     Vondráškem     oženil     a     za     manželku     si     vzal     Františku     Barešovou (*   15.   září   1881).   Ve   válce   byli   i   tři   jeho   bratři   -   Josef   (nar.   19.3.1887),   Matěj   (nar.   7.1.1890)   a   Jan   (nar.   4.10.1897). Rodina   “Formánků”   tak   byla   nucena   vyslat   čtyři   muže,   což   bylo   nejvíce   ze   všech   stavení   v   Ratajích   (společně   s   Kulíky s   č.p.   30)   Měli   štěstí,   že   se   všichni   vrátili.   Nejmladší   Jan   bojoval   jako   voják   102.   benešovského   pluku   na   italské frontě .   Po   válce   se   oženil   se   vdovou   po   Antonínovi   Vošickém   Marií.      Josef   se   usadil   na   č.p.   40   v   Ratajích   (”hořejší Formánek”).

Josef   Zvára :   Patřil   ke   skupině   ratajských   mužů,   který   byl   poslán   na   srbskou   frontu   v   první   vlně.   Byl   zařazen   do   28. pěšího   pluku.   Dne   20.   září   1914   doputovala   do   Rataj   zpráva,   že   byl   zraněn   do   pravé   ruky.      Tuto   skutečnost   také potvrzuje výkaz ztrát č. 78 z 12.12.1914 (výkazy byly vydávány samozřejmě s několikaměsíčním zpožděním).

LEGIONÁŘI

Jan   Kakos :   Podle   ratajské   obecní   kroniky   byl   rovněž   v   legiích   Jan   Kakos   z   č.p.11.   Evidence   legionářů   zná   Jana Kakose,   narozeného   27.4.1882   v   Nesperské   Lhotě,   který   sloužil   u   102.   pěšího   pluku   a   16.9.1916   byl   zajat   n a   italské frontě   (Jamiano).   Poté   vstoupil   do   italské   legie.      Seznam   legionářů   obsahuje   ještě   jiného   Jana   Kakose,   ovšem   bez podrobnějších   údajů,   zřejmě   jde   o   stejnou   osobu,   protože   v   rakouských   záznamech   je   jen   jeden   Jan   Kakos   (výkaz ztrát č. 688 z 1.8.1918) potvrzující zajetí příslušníka 102. pluku, který se dle výkazu nacházel v italské Padule.