Představitelé obce  Rudolf Votýpka - starosta za Masaryka i  v době okupace

Rudolf   Votýpka   byl   po   delší   době   představený   místní   samosprávy,   který   nebyl   ratajským   rodákem.   Pocházel   ze starého   selského   rodu   Votýpků   z   Boliny   č.p.   4,   který   se   v   gruntovních   knihách   vlašimského   panství   připomíná   od prvních desetiletí 17. století.

Rudolf   se   narodil   1.   ledna   1882.   Oženil   se   s   Antonií   Bezovou,   dcerou   „dolních   Dvořáků“,   Františka   Bezy   z   Rataj   22 a   Marie   rozené   Kopecké   z   Kladrub   7.   Svědkem   tohoto   aktu   byl   Karel   Forman   z   Rataj   a   Antonín   Maceška   z   Boliny. Se   svou   ženou   se   pravděpodobně   znal   od   dětských   let.   Antonie   se   narodila   2.   září   1881   a   stejně   jako   Rudolf   chodila do   školy   ve   Zdislavicích.   Z   Rataj   pocházela   už   Rudolfova   babička   Františka   Kliková   (*   1831),   dcera   Jana   Kliky   z Rataj 3, se kterou se 23. ledna 1849 oženil František Votýpka z Boliny 4.

Nejstarší   dítě   Rudolfa   a   Františky   se   narodilo   ještě   před   uzavřením   sňatku,   což   v   té   době   nebylo   obvyklé.   Byl   jím syn   František   (27.   května   1907).   Po   sňatku   se   26.   března   1909   narodila   dcera   Marie,   kterou   12.   listopadu   1910 následovala   další   dcera   Ludmila   a   10.   listopadu   1912   také   Anežka.      Dne   14.   srpna   1914,   tedy   již   po   vypuknutí   první světové   války,   se   narodil   syn   Antonín.   Těsně   před   jejím   skončením   přišel   na   svět   také   další   syn   Václav.   (14.   října 1918).   Malý   Vašek   však   zemřel   už   v   několika   týdnech.   Dalším   potomkem   zrozeným   za   trvání   manželství   Rudolfa   a Antonie   byla   dcera   Anna,   narozená   18.   července   1920,   tedy   již   v   novém   Československu.   Posledním   společným dítětem   byla   dcera   Antonie,   která   se   narodila   6.   dubna   1926,   avšak   stejný   den   i   zemřela.   V   tu   dobu   už   byl   Rudolf několik let starostou obce, když vystřídal Josefa Vnuka z č.p. 42.

Rudolf   byl   aktivním   myslivcem   a   také   členem   hasičského   hnutí.   V   době   jeho   starostování   byl   mj.   postaven   pomník padlým   vojákům,   kteří   se   slavnostně   otevřel   v   době   desetiletého   výročí   od   skončení   „velké   války“.   V   obci   se   objevil rozhlas   a   koncem   30.   let   byla   ves   i   elektrifikována.   Z   roku   1936   také   pochází   první   společná   fotka   hasičů   v   Ratajích. Rudolf   vykonával   funkci   až   do   skončení   druhé   světové   války.   Nejsou   známy   žádné   skutečnosti   o   tom,   že   by   se   v době   okupace   choval   vůči   německé   správě   nadbytečně   servilně   nebo   že   by   dokonce   místním   lidem   škodil.      V   době války   nikdo   z   Rataj   neztratil   život   kvůli   udání   jiného   obyvatele.   Svou   dlouholetou   funkci   po   skončení   války   v nových   poměrech   místních   národních   výborů   však   již   neobhájil,   ostatně   v   roce   1945   mu   bylo   63   let   a   zájem vykonávat veřejnou funkci v Ratajích měla nová generace. Zemřel v roce 1961.

Rudolfovi potomci žijí v Ratajích na č.p. 22, 38, 42, 57 a 64.