Rozdělení ratajského dvora koncem 18. století - pokračování
Dědičnými vlastníky
rozděleného ratajského dvora
se dle smluv z r. 1795 či 1796
stali:
František Bína
Jakub Buchták
Jiří Hajný [Hejný]
Jan Harounek
Matěj Haura [Houra]
Pavel Haura [Houra]
Václav Klika
Jan Košata
Matěj Noha
Martin Vrtiška
Josef Straniat
Jan Svietlý [Světlý]
Jakub Swiedniczka
[Seknička či Setnička]
Tomáš Vnuk
Jakub Zrno
V
kombinaci
s
matričními
zápisy
z
té
doby
lze
dovodit,
byť
ne
se
100%
jistotou,
kde
následně
jednotliví
noví
majitelé
hospodařili.
Není
samozřejmě
překvapením,
že
šlo
o
prostor
bývalého
dvora,
tj.
v
severovýchodní
části
Rataj.
Tomáš
Vnuk
byl
hospodářem
na
usedlosti
č.p.
5,
která
dnes
neexistuje,
později
sloužila
jako
kovárna,
Jiří
Hejný
na
č.p.
12,
Matěj
Houra
na
č.p.
13
(až
později
se
na
grunt
dostali
Formani),
Jan
Světlý
na
č.p.
24,
Martin
Vrtička
patrně
na
č.p.
25,
Pavel
Houra
na
č.p.
26,
Jan
Harounek
na
č.p.
28,
Václav
Klika
na
č.p.
29,
Matěj
Noha
zřejmě
na
č.p.
30
a
František
Bína
na
č.p.
33.
Řada
dnešních
ratajských
obyvatel
mezi
může nalézt jednoho ze svých prvních předků.
Vedle
vlevo
zmíněných
nadále
hospodařili,
zpravidla
na
mnohem
větších
pozemcích,
sedláci
na
starých
gruntech,
které
součástí
ratajského
dvora
nebyli
a
po
staletí
koexistovali
vedle
dvora.
Patřili
mezi
ně
Dvořáci,
resp.
Šandové
na
č.p.
1,
rodina
Chvojkova
na
č.p.
2,
Klikové
na
č.p.
3,
rodina
Šimkova
či
Kubíčkova
na
č.p.
6,
Barešové
na
č.p.
7,
rodina
Zvárova
na
č.p.
15
(a
později
č.p.
16),
rodina
Srnova
na
č.p.
17
a
samozřejmě
již
v
té
době v Ratajích zdomácnělá rodina Formanova (č.p. 18, až později na č.p. 4)
Kniha
osadníků
rozdělného
ratajského
dvora
přináší
poměrně
slušnou
mozaiku
hospodářů
v
Ratajích
v
době
Francouzské
revoluce
a
počínajících
napoleonských válek.
Jedním
z
nových
usazených
byl
Jakub
Buchta
,
kterému
zřejmě
neříkali
jinak,
než
Buchták
.
S
rodinou
žil
v
domě
č.p.
32
a
“u
Buchtáků”
se
tam
říká
dodnes.
Jakub
patrně
pocházel
ze
Štěpánovské
Lhoty.
Zemřel
v
Ratajích
č.p.
32
dne
28.
července
1811.
Jedna
z
jeho
dcer,
Barbora,
se
provdala
za
Jana
Drnovce
.
Podle
matriky
mu
bylo
55
let
a
příčinou
úmrtí
byla
kolika.
V
průběhu
19.
století
se
na
č.p.
32
vystřídali
vedle
Drnovců
také
Horálci.
Dne
14.
listopadu
1905
se
s
Anežkou
Horálkovou
oženil
Antonín
Srb
,
kočí
z
Vracovic,
syn
Antonín
Srba
z
Vracovic
a
jeho
ženy
Barbory
rozené
Marešové
z
Městečka.
Pozdějším
hospodářem
na
usedlosti
č.p.
se
stal
jejich
syn
Jaroslav,
stejnojmenný vnuk
Jaroslav
a nyní zde žije pravnuk
Pavel.