K HISTORII MLÝNA V RATAJÍCH - pokračování

V            době            svatby            Vojtěcha            a            Františky            byl            jeho            Josef            již   výminkářem      ve      Zdislavicích      31.            Tam      se     mladým      manželům   narodil      prvorozený      syn      Václav      Josef      (12.      ledna      1876),      kterého   následovala      29.      září     1877      dcera      Marie            a      8.      června      1879      další   dcera   Antonie.   V      ratajském      mlýně      se      jim      narodila      zřejmě      jen     dcera      Františka   (6.      března      1888).                  Z      toho      lze      lze      usuzovat,      že      rodina      Hejných   přišla   na   mlýn   do   Rataj někdy   koncem   80.   let      19.   století.         Františka         se         ve         svých         27         letech         provdala         24.         února         1915         ve   Vídni,      v     době      první      světové      války,      za      o      půl      roku      mladšího      Jana   Říhu      (*4.      prosince      1889),      který      pocházel      ze      vsi     Lažínky      (tehdy   okres      Moravské      Budějovice)      a      živil      se      jako      krejčí.            Manželské   štěstí         jim         dlouho        nevydrželo.         Manžel         Jan         padl         19.         prosince   1917,      tedy      brzy      po      28.      narozeninách            v      sestavě      pěšího      pluku     4 na italské frontě.  Půl      roku      po      skončení      války,      28.      dubna      1919,      se      vdova      Františka   Říhová               provdala               ve               Zdislavicích              za               Aloise               Rybaříka,   zaměstnance         železnice,         syna         Františka         Rybaříka         z         Vlašimi         a   Marie   rodem Račanské   z   Řimovic.      První      roky      manželství      manželé      Vojtěch      a      Františka      Hejní      strávili      na      hospodářství      ve     Zdislavicích      31,      což      je   dnešní      hospoda      „u      Jankovských“,      poté      z      matričních      záznamů      na      devět      let      mizí.     Jestli  kupovali  mlýn  přímo  od Eimerů nebo v něm před nimi mlynařil někdo jiný, není známo. V      každém      případě      ve      mlýně      r.      1879,      tedy      ještě      před      příchodem      Hejných,      zemřel      jakýsi      Václav      Hanuš.     Více  světla k tomuto tématu by snad mohly ještě přinést pozemkové knihy na katastrálním úřadě v Benešově. Ve         mlýně         dokonal         svůj         život         Vojtěchův         otec         Josef         (+26.         května         1895)         i         Vojtěchova         manželka        mlynářka Františka (+14. března 1911). Pokud jde o Vojtěcha, údaj o datu a místu úmrtí není známý. Druhou         generaci         mlynářské         rodiny         Hejných         v         Ratajích         představoval         Vojtěchův         prvorozený         potomek Josef   Hejný ,   který   se   oženil   s   Josefou   Kočí   z   Mnichovic   (*20.   června   1882).      Narodily   se   jim   dcery   Františka   a Marie.   Josefova      dcera      Františka      (*28.      prosince      1907)      se      5.      června      1928      provdala      v      kostele      sv.      Jiljí      v     Praze      ze      Josefa   Svobodu      (*18.      května      1895).      Jeho      rodiči      byli      Alois      Svoboda,      mlynář      ve      Vestci      5,      a     Františka      rodem      Jindrová      ze   Zvěstova.            S      novým      hospodářem      tedy      do      Rataj      nepochybně      přišla     mlynářská      zkušenost.            V      manželství      se      jim   v   ratajském   mlýně   narodili   synové   Vladimír   (*1.února   1930)   a     Jan   (*11.   května   1933).      Josef      a      Františka      Svobodovi      byli      posledními      mlynářskými      hospodáři      v     Ratajích      během      jeho      asi      osmdesátileté   činnosti.      Po      opuštění      mlýna      byly      již      brzy      po      válce      části      jeho     kamenného      zdiva      využívány      pro      jiné      stavby   v      Ratajích      a      mlýn      se      v      dnešních      časech      připomíná      jen     torzem      jeho      obvodových      stěn.            Pro      několik      dalších   generací   ratajských   kluků   se   stal   alespoň   místem   jejich dobrodružných   her.Mlýnům      se      tematicky      věnuje      obsah      internetové      domény      vodnimlyny.cz.      K      ratajskému     mlýnu      uvádí,      že      koncem   19.      stol.      se      zde      údajně      odehrála      tragédie,      když      se      protrhla      hráz      rybníka      nad     mlýnem      a      vlna      smetla      mlýn      i      se   spící   rodinou   mlynáře,   všichni   přitom   zahynuli.   Informace   je   mylná   a   stejně tak i označení „Balkův mlýn“.

© 2020, obec-rataje.eu